|
| |
|
| |
|
|
Životní styl, dieta a otužování a virová onemocnění
ČÍŽKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na témata životního stylu, dietu a otužování a virová onemocnění. Vzhledem k neustálým pokrokům a rozvoji společnosti můžeme zaznamenávat i nárůst civilizačních onemocnění. Tato práce proto objasní podstatné faktory, které jsou klíčové v prevenci onemocnění, podporují zdraví a jsou potencionálními faktory prodlužujícími délku života. Tato témata jsou v teoretické části následně probírána i více do detailu, vzhledem k jejich důležitosti v životě každého z nás. V práci jsou mimo jiné zahrnuta i témata týkající se spánku, racionální výživy, pohybu a dalšího, v rámci faktorů, které hrají významnou roli v ovlivňování zdraví lidí a jejich života. V praktické části se práce již zabývá případy z praxe - každodenním životem lidí. V této části se čtenář dozví, jak mladí lidé vnímají pohled na zdraví a jeho podporu a zda sami dodržují zásady zdravého životního stylu a racionálního, zdravého stravování. V rámci výzkumného šetření jsou konkrétně rozebírány jídelníčky získané od respondentů a také frekvenční dotazníky mapující stravování zkoumaných osob, životní styl a také výskyt onemocnění těchto lidí. Tato práce ukazuje a porovnává odlišnosti životního stylu v rámci dvou zkoumaných skupin - lidí otužujících se a neotužujících se. Zjištěné nedostatky jsou rozebírány více do detailu a jsou zde přítomna i případná individuální doporučení pro jednotlivce, nebo celou skupinu, která jsou převoditelná na širší veřejnost. Tato doporučení jsou v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace, medicíny, či jiných odborníků v daném oboru.
|
|
|
Jak funguje školní stravování v České republice v 21. století z pohledu surovinové střízlivosti
MALCOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se nazývá "Jak funguje školní stravování v České republice v 21. století z pohledu surovinové střízlivosti". Stravovací návyky se vytvářejí již od útlého věku. Velký podíl na tom má samozřejmě rodinné zázemí, ale neméně důležitou úlohu ve formování stravovacích zvyklostí hraje také školní prostředí. Teoretická část práce se zabývá především výživovými doporučeními pro děti školního věku, nutričním doporučením a potravinovou pyramidou. Dále se věnuje významu školního stravování, jeho historii, legislativě a v neposlední řadě také systému HACCP a zásadám správné výrobní a hygienické praxe. Do výzkumné části se zapojilo celkem 8 informantů, z nichž 2 informantky byly vedoucí zkoumaných školních jídelen v Písku, zbylé informantky byly kuchařky v jídelnách. Ke sběru dat byla použita kvalitativní metoda s využitím semistrukturovaných rozhovorů, pozorování a analýzy získané dokumentace. Pro praktickou část byly zvoleny 3 cíle. Prvním cílem bylo zaměřit se na dodavatele surovin, a to včetně frekvence dodávek a jakosti dodávaných surovin. Druhým cílem bylo vyhodnotit zpracování dodaných surovin v chutné a nutričně vyvážená jídla. Posledním cílem bylo zmapování současného stavu stravování ve školních jídelnách z pohledu surovinové střízlivosti. Z výsledků vyplynulo, že školní jídelny objednávají suroviny každý den, zavážky jsou většinou u zeleniny 2x-3x do týdne, maso v podstatě každý den a trvanlivější suroviny jednou za týden, jelikož školní jídelny hledí na čerstvost dodaných surovin. Pokud přijdou některé suroviny nekvalitní, vedoucí je vrátí dodavateli. Ani jedna ze zkoumaných jídelen nedodržela veškerá výživová doporučení, tudíž nebyly naplněny požadované nutriční parametry. Z pohledu chutnosti připravovaných jídel dosáhla lepších výsledků školní jídelna II. Nutné je ovšem zmínit, že se jídelny velmi lišily v množství zbytků stravy. Z poskytnutých receptur bylo zjištěno, že jídelny se snaží mít jednoduché receptury a využívat co nejmenšího množství surovin. Ovšem dochucovadla a značně vyšší množství soli je stále součástí receptur.
|
|
|
Relevance výživových doporučení získaných elektronickou formou z různých zdrojů
Neprašová, Marie ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chrpová, Diana (oponent)
Práce se zaměřuje na výživová doporučení jako informace podávané národními a nadnárodními institucemi, které se dostávají k jednotlivcům. Může to být jejich společenskou aktivitou a tvorbou edukačních materiálů nebo možností je oslovit přímo ohledně specifického problému. V teoretické části je představeno téma obecných výživových doporučení, která jsou koncipována především celospolečensky nebo pro určitou skupinu obyvatel (děti, senioři...). Následně jsou rozebírána přesná témata, která v obecných výživových doporučení pro populaci zpravidla nejsou zahrnuta. Jedná se zejména o zdravotní stavy, kdy je nutný specifický směr stravování a strava má dané restrikce. Témata byla vybrána na základě jejich popularity a aktuálnosti v populaci. Práce analyzuje témata jako je příjem soli v potravinách, nedostatek železa, poruchy příjmu potravy, možné deficity živin ve vegetariánské stravě ale také metabolické poruchy typu fenylketonurie, alergie na mléčnou bílkovinu či laktózové intolerance. Vzhledem k zaměření na česká výživová doporučení bylo čerpáno především z českých publikací renomovaných osobností v oboru výživy, medicíny a potravinářství, které byly doplněny současnými odbornou literaturou, která byla publikována buď České republice nebo v zahraničí. Praktická část se zaměřuje na dotazy odeslané...
|
|
|
Komparativní studie stravovacích návyků studentů vybraných oborů vysokých škol (VKZ/TV)
RABOVÁ, Livie Dominika
Má bakalářská práce se zabývá analýzou stravovacích návyků studentů výchovy ke zdraví a studentů tělesné výchovy na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Teoretická část je zaměřena na základních složky výživy, energetický příjem a výdej, výživové směry, tělesnou konstituci a období adolescence. V praktické části jsou vyhodnocena data, poskytnuté studenty, kteří zaznamenávali skladbu stravy do aplikace kaloricketabulky.cz. Zaměření práce je na příjem bílkovin, sacharidů, tuků a energetický příjem.
|
|
|
Výživa v prevenci civilizačních onemocnění
Kaduchová, Pavla ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vznikem a výskytem civilizačních onemocnění a možností jejich prevence z pohledu výživy. Zaměřuje se na konzumaci makronutrientů a mikronutrientů v potravinách s ohledem na možná rizika výskytu těchto chorob, a stejně tak jejich protektivní účinek. Teoretická část se stručně věnuje vybraným onemocněním a rizikovým faktorům podílejícím se na jejich vzniku, dále prevenci a podpoře zdraví, a zároveň se soustředí na výživu jako jeden z předních determinantů zdraví. Praktická část se zaměřuje na cíle a s nimi spojené hypotézy, na jejichž základě bylo provedeno dotazníkové šetření týkající se zájmu o složení potravin, vlivu výživy na výskyt civilizačních onemocnění a znalost nutričních doporučení. Shrnuje také charakteristiku vzorku respondentů a jejich aktuální životní styl pro porovnání s teoretickým povědomím o důležitosti výživy. Klíčová slova: civilizační onemocnění, prevence, výživa, životní styl, nutriční doporučení
|
|
|
Nutriční doporučení pro klienty s alkoholovým postižením jater
Köhlerová, Martina ; Čablová, Lenka (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Práce se ve své teoretické části zaměřuje na popis tradiční role alkoholu v české populaci a jeho konzumaci. Česká republika patří dlouhodobě k největším konzumentům piva, stejně tak celková konzumace čistého alkoholu na osobu se drží mezi nejvyššími na světě. S vysokou spotřebou alkoholu souvisí samozřejmě nebezpečí vzniku závislosti. Ačkoliv alkohol působí na celý organismus, ze somatických poškození je pozornost zaměřena hlavně na játra. Vlivem konzumace se může rozvinout široká škála onemocnění, od lehčích forem jako je jaterní steatóza až k vážnému, život zkracujícímu onemocnění jaterní cirhóze. Léčebné postupy u alkoholového onemocnění jater jsou nastíněny na konci teoretické práce. Na základní kámen léčby, totiž abstinenci, navazují další doporučení, kam patří zanechání kouření nebo dostatečná nutriční podpora. Praktická část se zabývá výživovými doporučeními, která jsou určena pro klienty s alkoholovým postižením jater. Konkrétní doporučení vycházejí z analýzy článků, které byly vyhledány podle předem zadaných kritérií. Bylo zjištěno, že antioxidanty nemají žádný významný vliv na léčbu těchto onemocnění. Příjem lipidů by se měl ideálně pohybovat okolo 30 % celkového denního energetického příjmu. Výsledky o příjmu sacharidů nebyly homogenní, lze tedy doporučit příjem jako pro běžnou populaci, tedy...
|
|
|
Nutritional factors and influence on body build.
Chmelařová, Veronika ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Martinča, Jozef (oponent)
Výživa je zaistenie živín potrebných pre udržanie životnej aktivity, zdravého rastu a rozmnožovania. Správnou zdravou výživou si vieme zlepšiť kvalitu a dĺžku života. Priaznivé účinky sa umocňujú, pokiaľ sa strava kombinuje s ďalšími prvkami zdravého životného štýlu: čistým vzduchom, fyzickou aktivitou, odpočinkom, vyvarovaním sa jedovatých látok a dobrým psychickým stavom. V Českej republike došlo k zmenám v stravovacích návykoch v posledných 20. rokoch. V spotrebe potravín došlo k výrazným prevratom a to v objeme a aj v štruktúre. Zmeny nastali v dostupnosti potravín, zo sezónnych sa stali celoročne dostupné potraviny v obchodoch, rozšírili sa u nás rýchle občerstvenia a tým aj príjem sladkých nealkoholických nápojov. Zvýšil sa počet sedavých zamestnaní a znížila sa tým fyzická aktivita. Obezita je definovaná ako nárast telesnej hmotnosti nad fyziologické limity v dôsledku nahromadenia tukových zásob. Je považovaná za epidémiu 20. a 21. storočia. Obezita a nadváha sa spája s vysokým rizikom závažných chronických ochorení, čo súvisí jednak od stupňa obezity, ale aj od rozloženia tuku v tele. Výskyt obezity a telesnej nadváhy sa rýchle zvyšuje vo vyspelých spoločnostiach (USA, Kanada, Austrália atd.). Problémom je hlavne narastanie tohto zdravotného problému u detí a adolescentov. Preto treba...
|
|
|
Současná výživová doporučení a jejich dodržování nutričními terapeuty
Zapletalová, Martina ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pejšová, Hana (oponent)
Tato práce je zaměřena na česká i světová výživová doporučení i na profesi nutričního terapeuta. Cílem práce je analýza stravovacích zvyklostí nutričních terapeutů jakožto odborníků na výživu. Práce je rozčleněna do kapitol, v rámci kterých je provedena srovnávací anylýza jak výživových doporučení, tak všech úrovní profese nutričního terapeuta. Analýza shodných a rozdílných bodů byla provedena na základě studia dokumentů a jejich komparací. První část práce se věnuje problematice výživových doporučení, jejich významu, formám i způsobu tvorby. Následuje výčet aktuálních doporučení platných v Evropě i v České republice. Tato doporučení jsou následně porovnána. Dále je pozornost věnována profesi nutričního terapeuta, jejímu legislativnímu ukotvení a kompetencím. Vzhledem k tomu, že toto povolání má několik úrovní, jsou srovnány mezi sebou a zdůrazněny rozdíly. Následně jsou vysvětleny jednotlivé činnosti nutričního terapeuta a předloženy příklady z praxe. V neposlední řadě je vypracována analýza stravovacích zvyklostí oslovených nutričních terapeutů a porovnána a aktuálními výživovými doporučeními platnými v České republice. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že téměř polovina dotázaných nutričních terapeutů se těmito doporučeními řídí a praktikuje je ve svém životě. klíčová slova: výživová...
|
host ::
RSS.